V pátek neblogujme, kvůli Japonsku!

16. 03. 2011 16:11:45
Milí kolegové blogeři, jsem mezi Vámi velice krátce a mám nízkou karmu, tudíž z pohledu těch VIP i vás ostatních blogerů, či administrátora, jsem „nula“, prostě „nic“. Jsem chlápek, co patří do generace „Husákových dětí“, kterému pomalu roste bříško, po palubovce s míčem na basket neběhá už tak rychle jako dřív, a co se snaží poctivě dělat svou práci, při které je ale čím dál tím víc unavenější. Taky jsem chlápek, co miluje svou rodinu, a co je hrdý na to, že je Čech. Na tento blog jsem se registroval s bláhovou nadějí, že moje slova, moje myšlenky a názory mohou zajímat vás, čtenáře a ostatní blogery, že mohou zlepšit okolní svět. Možná jsem se registroval i proto, abych stihl něco, co jsem dosud nestíhal. Nevím. Naivní představy týpka, co mu táhne na čtyřicet, řeknete si, a máte naprostou pravdu. Jinými slovy, moje morální autorita je nula, a nechci si hrát na mluvčího vás ostatních blogerů. Tahle role mi fakt nepřísluší.
Bez komentáře...
Bez komentáře...zdroj: facebook.com/Pray for Japan

Když jsem se v pátek 11. března dočetl na internetu o neštěstí, které postihlo Japonsko, řekl jsem si v duchu, smůla, chudáci, další přírodní katastrofa, a dále pak něco o tom, že je klika, že se to stalo na druhé straně zeměkoule, a ne u nás.

Jenomže v průběhu dalších dní ke mně přicházely další a další informace o hloubce a rozsahu celé tragédie. Přiznávám se, že fotky lidí bez domova, plačících dětí a informace o radioaktivním spadu postupně začaly otupovat moji přirozenou cynickou bariéru, a já jsem těmto informacím začal čím dál tím víc podléhat.

Přepadl mě pocit, že bych měl obětem neštěstí nějak pomoci. Tohle byla moje první pozitivní myšlenka. Japonsko je daleko, neočekávám, asi jako většina z vás, že se tam někdy podívám. Představa, že si balím krosnu a kupuju letenku do Japonska, abych se jako dobrovolník zapojil do záchranných prací, mě ani nenapadla. Na webových stránkách organizace, které šéfuje Šimon Pánek, jsem se dozvěděl, že finanční sbírka na pomoc obětem v Japonsku se neplánuje (viz http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=114&idArt=1694), takže ani můj druhý nápad spočívající ve finanční pomoci (sám to nazývám „odpustkem“) nenašel žádné uplatnění.

A tak jsem si řekl, že napíšu nějaký článek na svůj blog, o neštěstí co se stalo, o lidských tragédiích a zmařených životech. Pak jsem si ale uvědomil, že by moje slova nemohla obsáhnout celou šíři tragédie, smutku a lidských životů. Životů, které byly zmařeny, a které v nejbližší době vyhasnou pod hromadami sutin zborcených domů, v zatopených sklepích a v době vzdálenější v důsledku neviditelného, ale o to více nebezpečného radioaktivního záření. Ta moje vrozená cynická slupka, kterou jsem obalen, a která mi „pomáhá přežít“ náš „hrozně těžký“ a přitom normální život, který žijeme, a který není ani zdaleka poznamenán tragédiemi podobnými té, která se minulý týden odehrála v Japonsku, by mi nedovolila, aby má slova vyzněla upřímně. Pokorně se k tomu před vámi všemi přiznávám.

Napadlo mě však něco jiného. V pátek 18. března to bude přesně týden, co ke katastrofě v Japonsku došlo. Těžko dokážeme Japonsku a obětem neštěstí v tuto chvíli nějak výrazněji pomoci. Zkusme však vyjádřit alespoň svou morální podporu tím, že tento pátek 18. března nebudeme psát o posledním kontroverzním rozhodnutí Ústavního soudu, o tom, jestli můžeme střílet po zlodějích, či nikoliv, o platech lékařů, o předražených pandurech, o vojenských padácích, co se neotvírají, o úplatných politicích, nebo o tom že „Na katastrofě v Japonsku se dá i nečekaně vydělat“ (viz http://www.novinky.cz/ekonomika/227902-na-katastrofe-v-japonsku-se-da-i-necekane-vydelat.html, podle mého názoru novinářský vrchol nevkusu). Všechna tato jistě „závažná témata“ při pohledu na fotografie podobné té, která je uvedena v úvodu tohoto článku, najednou ztrácejí na významu. Představme si, že na této fotografii nejsou nějací cizí lidé žijící v zemi vzdálené přes 9 tisíc kilometrů, ale že jsme to my, a že se jedná o naše neštěstí. Představme si, že jsou to naší blízcí, rodiče, děti, manželky, kamarádi, kteří v lepším případě ztratili během pár minut svůj domov, spí mezi ruinami domů, čekají na pomoc, nebo na zázrak, v horším případě se jim již žádné pomoci ani zázraku nedostane. Zkusme proto tento pátek 18. března nepsat na tomto blogu vůbec o ničem. Jako projev naší solidarity, víc toho asi udělat ani nemůžeme.

Tento pátek ode mě proto žádný článek na blogu nečekejte, ani žádný komentář či příspěvek v diskuzi. Svůj čas, který normálně trávím na blogu, jsem se tento pátek rozhodl využít smysluplněji a věnovat jej svým nejbližším a pořádně si to užít. Možná, že si taky zajdu do knihovny a půjčím si nějakou knížku o Japonsku, a v sobotu ráno se podívám na internet, jestli přeci jenom nenajdu nadaci, které bych mohl poslat nějaký ten svůj „odpustek“.

Autor: Petr Šindelář | středa 16.3.2011 16:11 | karma článku: 21.07 | přečteno: 1791x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 18.03 | Přečteno: 229 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 284 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.53 | Přečteno: 495 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3064
Absolvent PF UK Praha a Nottingham Trent University. Advokát a společník advokátní kanceláře TOCIK ŠINDELÁŘ & PARTNEŘI. Věřící. Trvale žije v Ostrově (11 km od Karlových Varů), pracuje v Karlových Varech a v Praze. Člen Zastupitelstva Karlovarského kraje (ODS).

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...